Rejvíz - Jména Panny Marie

Tato nejv��e polo�en� obec ve Slezsku (780 m n.m.) se rozkl�d� na n�horn� planin� s rozlehl�mi loukami, kter� jsou obklopen� lesy. Prvn� zm�nka o obci je z roku 1687 pod jm�nem Reihwiesen (�ada luk).

Nejzn�m�j�� m�sto Rejv�zu je N�rodn� p��rodn� rezervace s Velk�m mechov�m jez�rkem, kter� je nejv�t��m moravsk�m vrchovi�tn�m ra�elini�t�m. Po ha�ov�m chodn�ku se dostaneme do d�vn� doby ledov�, z kter� n�m zde ledovec zanechal n�kter� �ivo�i�n� a rostlinn� druhy. Okol� mechov�ho jez�rka je porostl� borovic� blatkou s podrostem mechu ra�elin�ku. M��eme naj�t vz�cn� druhy rostlin nap�. rozmarin divok�, rojovn�k bahenn�, klikvu nebo maso�ravou rosnatku okrouhlolistou. M��eme zahl�dnout i ��dlo ra�elinn�, ale �ije zde na 200 druh� hmyzu. Temn� voda jez�rka, hlubok� lesy okol�, z��cenina hradu Kobr�tejna a tvrd� podneb� dok�zalo jit�it fantazii m�stn�ch obyvatel k vytvo�en� mnoha kr�sn�ch b�j� a legend. Nejzn�m�j�� je O past��i Gillovi �i O potopen� Hunohradu. Sb�ratelem lidov�ch skazek a historie Rejv�zu byl �esk� far�� Jeron�m Pavl�k, p�sob�c� zde v letech 1900 - 1938.

K vyhled�van�m m�st�m Rejv�zu pat�� penzion Rejv�z - d��ve Noskova chata, je� je nemovitou kulturn� pam�tkou. Tato celod�ev�n� stavba je zachoval� lidov� architektura 19. stolet�, Je zn�m� sv�m kr�sn�m interi�rem, zvl�t� popul�rn�mi vy�ez�van�mi �idlemi s podobami n�kdej��ch st�l�ch host�. Rejv�z je se svou v z�klad� jednotnou z�stavbou rouben�ch lidov�ch domk�, upout�vaj�c�ch svou barevnost�, navr�en jako vesnick� pam�tkov� z�na. Nemovitou pam�tkou je tak� kostel Jm�na Panny Marie z roku 1808, jeho� hlavn� olt�� je d�lem v�znamn�ho region�ln�ho socha�e Bernarda Kutzera z Horn�ho �dol�. Dal�� zaj�mavost� je pam�tn�k ob�tem prvn� sv�tov� v�lky.